Stavební materiály

Omítka

Omítky rozdělujeme v základu na vnitřní a vnější. Běžné omítky se zhotovují z malty. Malta se připravuje smícháním vody s vápnem, pískem, případně cementem. V současné době je běžná příprava malty smícháním průmyslově vyráběných omítkových směsí s vodou. Přidávají se pak mimo písku a vápna další složky, které dodávají omítce speciální vlastnosti. Jedná se především o sanační omítky na vlhké zdivo nebo omítky tepelně izolační. Hliněné omítky se skládají z směsi, jílu, písku, organické hmoty a vody.

omitky-vapno-stuky-tmely

Malta

Ve stavebnictví slouží jako spojovací materiál a omítková hmota. Skládá se z vodypískuvápna a případně i cementu. Jedná se o kašovitou směs více látek, které po čase ztuhnou.

malta-stavebnictvi-remesla

Cement 

Pojivo, látka, která má schopnost tuhnout a vázat další materiály dohromady. Nejobvyklejší portlandský cement obsahuje zejména oxid vápenatý a křemičitý, výrobní proces zahrnuje pálení vápence s jílem či pískem a případnými příměsemi. Je součástí betonu či malty.

cementove-smesi

Beton 

Kompozitní stavební materiál sestávající z pojiva, plniva, vody, přísad a příměsí. Po zatuhnutí pojiva vznikne pevný umělý slepenec. Nejčastějším druhem betonu je tzv. cementový beton (CB), kde je pojivem cement a plnivem kamenivo; dalším materiálem pro výrobu je voda. Dalším často používaným druhem betonu je tzv. asfaltový beton (AB), který se využívá k výstavbě asfaltových vozovek.

beton-omitky-lity-beton-zdi-stuky-povrchy

Štuk

Směs z jemného písku, vápna nebo sádry a cementu, která se využívá na svrchní stranu omítky. V současné době se využívá jemná maltová směs, která se v tenké vrstvě nanáší na jádrovou omítku. Nejčastěji se využívá vápenný štuk. Vytváří se z 1/3 vápenného hydrátu a 2/3 jemně mletého vápence nebo jemného křemičitého písku. Druhy štuku rozlišujeme podle druhu pojiva - vápenný, vápenosádrový, sádrový, cementový a dle zrnitosti na jemnozrnný a hrubozrnný. 

stuky-benatske-stukovani-zdi-omitky

Sádra

Vyrábí se tepelným rozkladem sádrovce tzv. vařákovým způsobem při 130-150°C. Materiál může být také odpad po odsíření spalin z tepelných elektráren tzv. energetický sádrovec. Sádra byla známá jako vynikající stavební materiál již Římanům. Zjistili, že ji lze získat žíháním sádrovce při pouhých 300°C. 

sadra-sadrovec-omitky-povrch

Tmel

Jedná se o plastickou hmotu využívající se nejčastěji k vyrovnání nerovností povrchu, vyplnění spár a těsnosti vůči vodě. Tmel po nanesení vytvrdne, zůstane elastický nebo plastický. 

tmely-stuky-sadrovani